JUST KUNDASANG

December 4, 2019

RE-BORN-EO

August 1, 2019

DÁMA PLNÁ SENTIMENTU

July 1, 2019

OSACKÝ ŽERGON

June 27, 2019

1/13
Please reload

I

nu, Asie se stala mým druhým domovem a tak o tom píšu. Je to ale hodně neošmirglovaný povídání,psaný tak, jak jsem si to prostě zažila a jak a co mi to přišlo nebo nepřišlo zajímavý. Vychvaluju a cupuju, co mi během toho přijde pod ruku. Do toho se nestydím vkládat amatérský fotky i videa a do každýho příspěvku vleju několik dobrejch i (polo) trapnejch vtípků a glos. Starší články jsou upjatější a faktografičtější, ty novější jsou asi spíš uvolněnější. Některý příběhy jsou možná jaksi deníčkový, jiný zase víc readers friendly pro každýho, protože téma je všeobecnější. Tak to prostě je - no, ber nebo nech bejt :)

  • YouTube Social  Icon

WANT TO SELECT?

Please reload

Please reload

December 24, 2018

VÁNOCE

V téhle půdě je podstatně víc železa. Je taky plná solných bazénů a pepřových polí a my nejdřív nedočkavě vyhlížíme zemědělce, co by tu cedili sůl.  Ale bohužel... naše štěstí se po všech předchozích nezdarech ještě nestačilo načíst, takže k pozorování zbývá pouze neviditelná fáze odpařování vody a jediný řeholník, co pluhem ospale češe vodní plochu. Nestěžujeme si. Na východní frontě je zatím ten nejlepší klid a naše Vánoce ve stylu Z pekla štěstí alespoň začínají...

Náhrada za utržené rány se pak jenom sype. Kromě solných bazénů si užíváme taky snesitelně sjízdných polňaček bez kamionů...

October 22, 2018

Deštivý den s drzým větrem je jak stvořený pro kulturní vyžití. Osamoceně proto vyrážím na poslední tah městem a davy lidí s průhlednými plastovými deštníky postupně -směrem k oblasti Ueno- řídnou. Větví se tu vlakový tratě a cestou od nadchodu je to maximálně na pět minut od rozlehlý zahrady s několika frakcemi uměleckých budov při National Museum of Tokyo...

Přisunu se k okýnku pokladny se střechou, protože mě déšť začíná nespravedlivě šlehat do očí. Objednám vstupný do budovy Honkan, kde chci prolítnout archaický umění předkristových let až po rok 1868, kdy se z města Edo poprvý stává Tokyo....

September 15, 2018

Všechny klenoty Pekingu máme už dávno vysbíraný, takže nezbývá, než slovy mé maminky “chodit na lítačku za barák” a po ulicích sbírat, co zbejvá...

Jako třeba chásku při venkovním holičtví v oblasti Chaoyang, k jehož provozu tu stačí sedák na betonovým kvádru, stolička, hodiny, přilepená tabulka skla, karton s ceníkem a základní lazebnický arzenál. Na soukromí se tu přitom vůbec nehraje, a tak Honza na vzdálenost šňůry od holícího strojku rozloží kameru a já se opřu o sloup vedení, abych měla dobrý místo v hledišti. Za námi se okamžitě rozrazí plechový dveře hutongskýho domku, vyleze opálený ov...

May 6, 2018

Ačkoli se ta holka živí především banány, vypije fakt hodně piva a vůbec je dost časově náročná, tak jsem ji tu měla opravdu ráda. Nepráší totiž, na rozumnou dobu je možný ji s tím banánem a nějakou knížkou strčit na balkon a hlavně ji jde snadno v pestrobarevným městě rozzářit. A tak jsme teda těch dlouhejch 16 dní couraly, až z toho máme obě lejtka závodního koně, vypnutý svaly od smíchu, 1132 fotek a tolik zážitků a mikro příběhů, že se radši běžte vyčurat...

S ANDULOU V SHEUNG WANU

Když se mě po úvodní inspekční návštěvě chrámový ulice Anežka v Man Mo Temple zeptá, jestli je to jako všechno,...

December 31, 2017

Začneme z toho ostřejšího konce a zavedeme je do víru Sham Shui Po, kde se člověk buď spálí (nesnáší to tu) nebo rozpálí (miluje to tu). Já vím, že je to většinou o nerozlučitelný kombinaci obojího, ale taky jsem si docela dost jistá, že zafunguje spíš převaha fascinace nad touhle poněkud směle neukázněnou oblastí. Tady funguje taková ta hate love par excellance. A uhnětě!

Vyrážíme po hlavní třídě, strkanicí směrem k blešímu trhu na ulici Apliu. Kdyby se místo převedlo na B&W, mohlo by předstírat, že se pořád pohybuje v padesátých letech minulýho století. Starý Toyota taxíky, zrezivělý neony n...

October 15, 2017

Není nad to, když člověk přeletí půlku zeměkoule, aby si hned první den sjednal rande s tajfunem. No, naši premiéroví hosté by mohli vyprávět. Nebo vlastně, já to řeknu, jak jsme si ten tajfun dneska podali...

Začalo to větříkem, co vyvrátil zavřený kuchyňský okno a v jehož víru zmizela sklenička od vína. Sice nikdo mrtvej, ale zrovna včera jsem ji koupila a umyla! Odlítla skoro tak rychle, jako když Rypleová poslala svýho mazlíčka na výlet vesmírem. Vlastně, ve větru o rychlosti 150km/h.

No, dáme prostě ranní vajíčka, oblíkneme se, někdo zapomene deštník a můžeme vyrazit. Zvesela jen po dobu, n...

December 31, 2016

Nejsem a priori pověrčivá, ale když člověk vyšlápne obří psí bobek hned co vyjde 31.12 z bytu, nutí ho to zamyslet se nad tím, jestli se tím na poslední chvíli vyčerpává zbytek smůly roku 2016. Jestli jo, tak já to teda beru.

Tai Hang byl původně slum, od devadesátých let ale prošel značnou rekonstrukcí a stalo se z něj hustě osídlené sídliště. Dneska je to údajně oblíbené místo pro labužníky a lidi, co se zajímají o cool restaurační podniky. My sem ale jdeme spíš se záměrem omrknout, jaký genius loci tu panuje v ulicích.

Přestože Lonely planet píše, že návštěva Tai Hang stojí za detour, tak já...

Please reload