SAI KUNG

March 31, 2018

Další sobota a výlet do vyškemraný východní zóny, co se jakožto Hong Kong´s back garden běžně skloňuje paraglidingem, nejhezčíma plážema a hustým přístavištěm pro lodě. A když říkám hustým, myslím zátoku nahuštěnou stovkama, možná tisícovkou bílejch lodí, co se schovávaj podél vnitřního kopyta u Sha Tsuiský pláže.

 

Teším se teda, že žíla, co rozkrajuje tenhle sudokopytnickej cíp přibližně uprostřed, poskytne nějakej pořádnej krtinec, díky kterýmu mnohost lodí spatříme z dostatečný výšky.

 

 

Tak bohužel ne, centrální cestu lemují jen málo prostupný vysoký stromy a keře. Pokud pak dojde na nějaký vyhlídky, tak ty odhalujou opačnou stranu, na níž vykukuje ostrej ostrov, oficiálně Sharp Island.

 

 

Boží džungle s lesníma cestama do tvaru brány nás dovedou na klíčový rozcestí, z něhož se jako praví off-roadový srdcaři vydáme mimo vyznačenou cestu a tím nadobro ubočíme k západnímu pobřeží, kde není žádnej paragliding, žádný stovky lodí, ani nejhezčí pláže.

 

Zato ale můžem říct, že jsme byli v místě koordinátu 22.361038, 114.2770272. A to se vsadím, že na tomhle místě zas tolik lidí nebylo. Ostatně, vyžaduje to částečně zbytečné lezení po skalnatým pobřeží a ... ambici bejt od lidí a říkat si explorer.

 

Na konci doslova zapadnem do houští, co se směrem k pobřeží docela svírá a dělá nám ten průchod o něco těžší i zábavnější.

 

 

Porodíme se na malý pláži, kde nic, jen klid, kamínky, zatáčka a plasty. Vjedeme do zatáčky, protože chceme najít ideální posezení. Kámen na přímým slunci i ve stínu pro Honzu, co se bohužel opaluje výhradně na well done.

 

 

Dolezeme do poslední zatáčky, za níž už se dá mluvit spíš o jiho-západním, než severo-západním břehu. Místo, kde hřeje slunko a máme výhled na ten ostrej ostrov, stejně jako Sai Kung Promenade, kam na moment zvažujeme dojít pomocí přehopsání pobřežního kamení. Ale kvůli mořským útesům to nejde, nejsme exploreři lomeno magoři.

 

A tak se kocháme, dokud nezteplá pivo a pak se pomalu vydáme k vesnický bráně Sai Kung...

 

 

Cestou nazpět prozkoumáme kvalitu vody. No, čistá, řasama čištěná! Nebo se tak aspoň tváří...

 

 

Ve vesnici už jen pořádnej burger za odměnu, výhled na rozsvěcující se molo s restauracema a pozastavení se nad dalším přeplácaným rohem s loděma. Jo, taky mi už dochází, že to je asi typhoon shelter a že tu lodě asi neparkujou na loket od jiných kvůli potřebě se tulit.

 

 

Tak adios březne!

 

 

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload