DANANG-ský krásy okolí

December 23, 2017

Tyhle bezcílný toulky po venkově jsou asi vůbec nejlepší. Bez očekávání ničeho konkrétního tak vyrážíme na poslední štaci po autenticitě chudých a poklidných vesnic, v nichž nás každý vesničan už zdálky zdraví halasným hellou. Všechno je tu nějaký zelenější a vnitrozemský hory čouhaj z nízko usazenejch mraků.

 

Je sobota a hromady lidí se uchylují k chatrčím podél cest, který jsou vyzdobený slavnostními stuhami a venkovany v oblecích. Chvilku zvažujeme možnost, že 23.12 je extrémně populárním dnem pro svatby, ale spíš to vypadá na hromadný oslavy celých vesnic. Převládající růžový tón nicméně míjíme bez zastavení, takže kdo ví, co se tu doopravdy děje za předvánoční orgie.

 

 

Na cestě jsme úplně sami a bezvýhradný vlastnictví silnice si dost užíváme. Jsme taky pořád uchvácený podobou vietnamský přírody, která je o tolik divočejší, než ta hong-kongská. Podél silnic jsou celý pásma těžce přístupnýho a nezkrocenýho terénu, džungle doslova na dosah ruky od třetího největšího města Vietnamu. Obrovský šutry rozsypaný podél horský řeky jsou pak asi vůbec největším kýčem, co jsme tu zatím spatřili. Docela živě si teď umím představit galeje válečných jednotek, co se musely drát přes tyhle vietnamský kopce, následovaný horama ještě blátivějšíma a většíma, než byly ty předchozí.

 

 

Příroda tu leží ladem skladem, včetně pomlácenejch a vyvrácenejch stromů podél vozovky. Za nedlouho pak okolní kopce vystřídají plošiny s keři čaje, což je reálně vůbec poprvý, co vidím lán čajovejch stromků na vlastní oči. Malý domky a pustoprázdno z toho dělaj zase celkem pěknou podívanou a Honza netrpělivě obírá větvičky keřů s tím, že by čaj rád vysadil. Jenže větvička zmizí chvíli potom, co to na motorce vytáhneme nad šedesát a tak mi beztak nezbyde, než dopít tu čajovou drť v pytlících z Tesca, co máme doma.

 

 

Po necelých dvou hodinách stojíme na křižovatce malýho náměstí a zvažujeme, kolik se dá na pomalu se vyprazdňující nádrž ještě najet. Snažíme se nabrat benzín u nejbližší pumpy, ale pan majitel nás prostě odmítne obsloužit a zamkne se uvnitř svýho malýho kiosku. Vyrážíme tak dál, protože nám jednoduše nic jinýho nezbývá. Po pár kilometrech do kopce však nádrž klesne nebezpečně pod třetinu a my se beztak musíme vrátit zpět, neboť na jinou větší vesnici se nikde poblíž neblýská. Prostě, vyhodí tě dveřma, vlezeš tam oknem. Motorku neodbytně přistavíme k tomu samýmu napajedlu s benzínem a čekáme tam do tý doby, než nás majitel obslouží. Díky kámo!

 

Cestou zpět pak uděláme krátkou zastávku na pláži, kde číňan s tričkem typicky vyhrnutým nad otylý pupír, urputně hrabe díru, a pak na pokoj, vysušit promoklý boty od deště, co nás stačil stihnout na zpáteční cestě do města. Jako podvečerní závěr volíme návštěvu jedinýho pahorku Danangu, tzv. Marble Mountains, neboli horu pěti živlů. Vylezeme do krásný jeskyně se skalním buddhou a hned zalitujeme, že jsme pro výlet vybrali zrovna tohle období, protože na severu země mají prý jedny z nejhezčích a nejstarších jeskyň vůbec.

 

Někdy jindy, teď prostě dostáváme pouze tohle...

 

 

Na nejvyšší vrcholek Mt. Thuy se leze po hromadě strmých schodů, takže co pár minut se na prázdným horizontu vynoří rudá tvář, pronášející lapajícím hlasem díky bohu za to, že už jsou nahoře. Výhled je skvělej do momentu, než se na vrchol dostanou tři holky, řvoucí kolem dokola neúnavně vynucený vzdechy údivu. Než vůbec stačí udělat otočku o 360° a porozhlídnout se po placatým městě pod sebou, jsou všechny tři rozestavěný na svých místech pro ideální instáčovou fotku a předhánějí se v debilních hláškách.

 

Jedna:

"Whoooou, Iam at the top of the world. Whooou, look at me, woohooou".

Překlad: " Blá, mrkejte na mě, sem debilní kráva, blá."

 

Druhá:

"I have the best idea! Let´s take a picture together! Wohou, exciting."

Překlad: "Nepřemejšlím, vyfoť mi kozy, sem blbá kráva. Blá."

 

Třetí:

"It´s like, like .. whoou.. like, how´s my hair?"

Překlad: "Chci taky něco říct, ale mám v hlavě jen piliny. Juhů"

 

Ale beztak jim udělám asi deset fotek, aby měly z čeho vybírat.

Jo, nám taky. Wohooou, exciting! Juhůů.

 

A zejtra přijde Ježíšek. Wohoou.

 

 

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload