VÍTÁNÍ ŘÍJNA

October 1, 2017

Tímhle prdítkem, který dokáže pojmout maximálně 16 pasažérů najednou, se necháme dopravit na malej ostrov Tsing Yi, kterýmu se v průvodci nevěnuje ani kradmá zmínka. Ostatně, sám slouží dvěma ne moc atraktivním účelům - uvnitř se rozkládá klasická rezidenční králíkárna a pobřeží slouží jako přístaviště, loděnice a domov pro barely s olejem. Ale nebyl by to Hong Kong, aby tu nebyl nějakej trail, kterej člověku umožní únik do přírody a  zároveň pěknou podívanou shora...

 

 

Na místo dorážíme za pohodlnejch 20minut, teda právě včas, aby nás stihla první říjnová sprcha. Bez deštníku a pláštěnek trpělivě počkáme, až déšť přejde v otravný mrholení, a tak se vydáme k nedalekýmu rozcestí, od kterýho se upíná strmá cesta vzhůru...

 

 

Oni si tady na pomalý stoupání moc nepotrpí, takže míříme zhurta nahoru a za každým horizontem nás čeká další a další nekonečnej horizont. Strmý stoupání má zřejmou výhodu - člověk se velmi brzo dostane do bodu, odkud se mu jako odměna nabídne výhled na již pokořený vejškový metry..

 

 

Kochání zelenýma kopcema nám kazí jen nahatá povaha našeho kopce, neboť neskýtá jediný přístřešek před blížící se bouří. Od ostrova se na nás valí šedej mrak, a tak se vcucnem pod žulovou desku stolu na místním hřbitově. S hlavama zaraženýma mezi nohama se namáčkneme vedle sebe do takovýho zaklínění, že nás odsud bude muset někdo vydloubnout. Celý zlomený nedočkavě čekáme, až se mračna protrhnou, ale nakonec nás šedej mrak s výsměchem míjí. Dva blázni, co se na rozlehlý planině mačkaj pod jedinou deskou stolu, jako kdyby čekali konec světa. To je teprve zábavnej pohled.

 

 

Tady v kopcích Tsing Yi jsou po různu rozházený lodní hrobky předků, co vypadají jak rozevřený pasti na myši a který jsou záměrně orientovaný tak, aby se zemřelí mohli kochat výhledem na okolní přírodu a hemžící se moře. Teda, to byl záměr předtím, než se pobřeží obestavělo nádržema na olej, což už takovej zen rozhodně není...

 

 

Stoupáme stále dál, až se dostaneme na vyhlídku nad přístavním překladištěm. Šedý mraky odtáhly sem a pohled na most zahalily do dramatickýho hávu. Drahnou chvíli čučíme, jak se to místo hemží přepravními vozíky, auty na silnici a dopravou na moři. Ještě kdyby tu proletělo letadlo, tak bychom měli tu dopravu kompletní ...

 

 

Suma sumárum je tohle vejlet na pár hodin, takže ideální na krátký pročistění hlavy. Končíme ho v nejmenovaný restauraci na náměstí, kde v televizi běží nedělní koňskej závod, na nějž jsme se původně plánovali vydat, ale který jsme kvůi fórovýmu počasí odsunuli na neurčito.

No, každopádně to bylo nedělní odpoledne prvního říjnovýho dne tak, jak se nám to líbí.

 

 

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload