HERITAGE MUZEUM

February 16, 2017

Krásnej den, jako stvořenej pro přátelskou vycházku. Se svojí novou kamarádkou Kanny jsme se ho rozhodly věnovat návštěvě Hong Kong Heritage Museum, poblíž místní náplavky při Shatin parku. Ačkoli je Kanny první čistokrevná hongkongčanska svýho rodu, sama přiznává, že o místní historii toho zase tolik neví. No, já nejsem zrovna ta, která by v tomhle ohledu mohla soudit - mě by ve hře Česko - otázky a odpovědi drtivé vítězství asi taky nečekalo...

 

Společnost nám dělá ještě jedna Kannina přítelkyně, čerstvě přistěhovaná sousedka Serena. Jak mě Kanny obeznamuje, je to Italka. No výborně! Od začátku pevně doufám, že tohle celý skončí vínem. Nebo dvěma. Nebo prostě, že to bude výlet jako víno.
 

S tím svetrem jsem to ale dneska celkem přehnala, protože popolední slunce praží bez jakýhokoli smilování. I proto je předem jasný, že strávit takhle pěkný den v muzeu by byl hřích a od samýho začátku si dělám zálusk na odpočinek na některé z laviček Shatinskýho parku. Než ale zase skončím u vína a zevlu, tak nejdřív přece jenom něco málo o tý historii...

 

 

Muzeum nabízí několik bezplatných expozic, k mé smůle se ale zdá, že podstatnou část zabírá všemi milovaný Bruce Lee, malovaná keramika, porcelán a pár maleb. Nechce se mi přiznat, že mi z hlavy vypadla informace, že v galerii je rekonstruované prostředí kantonský opery, což byl ve skutečnosti původní důvod, proč jsem se sem vůbec chtěla jet podívat. Co dodat, to mi prostě nějak vypadlo... a ne - žádný víno předtím nebylo.

Takže, legenda Bruce Lee. Kanny potvrzuje, že Bruce je pro zdejší lidi symbolem splněnýho amerického (nebo teda čínskýho) snu. Mladík, co to dotáhl do Hollywoodu a dobyl ho. Bezpochyby nejslavnější Hong Kongčan, to je bez diskuze. Jo, chudák malej Charles Kao, jedinej Nobelovou cenou oceněnej hongkongčan... kdyby se místo fyziky raději věnoval kung-fu, mohl to někam dotáhnout. Styl tygra byl prostě vždycky trochu víc cool, než aplikace optických vláken, protože koho zajímá přenášení světla, když může sledovat, jak lze někoho elegantními chvaty skopat do kuličky...

 

 

Kromě toho, že si na výstavě může člověk prohlídnout Brucovi spodky a ikonickou žlutou teplákovku z filmu Game of Dead, mě tahle exhibice z podstaty nebere. Co na mě ale rozhodně působí, je samotný muzejní prostor a způsob řešení týhle expozice. Instalace je velkoryse prostorově pojatá, zábavně členěná a představuje opravdu hojný množství nasbíranýho materiálu - od plakátů, až po vystavený nunchaky nebo mlátící tréninkový váleček.

 

Při procházení mě neustále pronásledují dámy ze security, s plácačkou s přeškrtnutým foťákem. Logika mě míjí - jestliže je výstava otevřená široký veřejnosti a může ji vidět kdo si zamane, tak proč si nemůžu pořídit fotku?

 

 

Heritage přehlídku v podobě Bruce Leeho doplňujeme shlídnutím porcelánovýho nádobí, keramických zvířat z období před Kristem a zakončujeme ji výstavou maleb s názvem Ztracený poklad.  K tý nemám zhola co dodat.... Už si můžeme jít hrát ven?

Shatinský park vede podél vodního čůrku Shing Mun River, co si sem našel cestu ze severního vodního rezervoáru Plover Cove. Hned z jeho kraje narážíme na skupinku omladic, co oslavují den karaoke zpěvem a tancem. Kanny říká, že písnička je veskrze pozitivní a oslavuje život. Tak na to bych si teda ťukla...

 

 

Parku moc nedáme a švihneme si to přímo k Sand Martin Bridge, kterej by se tady bez bambusovýho lešení a za večerního osvětlení určitě pěkně vyjímal. Most spíš ze slušnosti přejdeme na druhou stranu, pokocháme se detaily jeho zdobení, ale dál si nebudeme nic nalhávat - už prostě nastal čas na drink a svačinu.

 

 

Protože jsou teprve 3h odpoledne, netroufám si při společném nákupu odskočit pro sedmičku vína, ale beru pouze jedno nevinné, chlazené pivo. Dámy mě ještě neznají, takže není rozumné, abych je hned ze začátku vyplašila... V parku si pak v klidu vysedáváme, když v tom se najednou přistihnu, že jsem se právě asi poměrně nenápadně vnutila Kanny do jejího nadcházejícího plánu navštívit přednášku na Chinese University. Říkám si, pro článek cokoli, i do školní lavice si zase sednu!

 

 

No a tak se najednou ocitám v aule místní univerzity a poslouchám, jak nějaký člověk vypráví o obchodní strategii číňanů v Egyptě, někdy těsně po skončení egyptského jara. Nebudu lhát, za mě by stačilo téma zkomprimovat do dvacetiminutového TedX talku, ale nestěžuju si. Asi proto, že je mi následně řečeno, že přednášející je oceněná autorita. Aha, ale kung-fu neumí, ne?

 

Den zakončím uměřeně v 8h večer, což je vzhledem k mé inklinaci prodlužovat příjemné momentální rozpoložení celkem úctyhodný závěr. S přítelem od Kanny a jeho kolegyní, kteří jsou tutory na místní Chinese Univesity (CU), si po přednášce dáme večeři na Shatinském náměstí, kde trochu popijeme a pokecáme. No a pak se zase najednou přistihnu, že jsem se vnutila na nedělní hiking mezi jedenáct naprosto cizích lidí.
 

Ahoj, já jsem Kristýna. Budeme kamarádi?

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload