V HLAVNÍ ROLI JÍDLO

December 2, 2016

Když už mám za sebou antique market, tak by to chtělo taky nějakej místní food market. Volba padla na Sanyuanli Market, protože je to místo, kde se dá údajně sehnat ta nejlepší zelenina v Pekingu. No, pokud ne nejlepší (kdo a podle jakých měřítek to hodnotí, že?), je tenhle market minimálně velmi dobře zásobený různým zbožím, které se dá ne úplně snadno v Pekingu sehnat. 

 

Market je navíc populární, protože má hodně přátelské velkoobchodní ceny - na vlastní oči jsem viděla, za jak mrzký peníz se dá sehnat naprosto luxusní mořský filet. Kdybych měla skutečné kulinářské ambice (pokud se do nich teda nepočítá, že umím dát kuře do remosky, osolit ho a pokmínovat), tak bych se tu vážně nebála koupit maso ani nějakou mořskou potvoru a zahrát si na šéfa. Navíc tady mají i bylinky a koření, které se mi nedaří v běžném obchodě sehnat (pokud tedy člověk nechce základ jako sůl a pepř nebo výběr z různýho indickýho koření).

 

Takže, hned za vstupem do marketu začíná linie stánků s nabídkou ovoce...

 

 

... kterou dále střídá sekce s nabídkou mas a ryb, kde stojí asi nejvíc lidí a pečlivým zrakem vybírají, co by se nestyděli naservírovat na talíři. Puch je to teda hroznej a musím říct, že mě na ty krásný mandarinky celkem přešla chuť. 

 

 

U stánků s rybama mě to baví. Pojmenovat bych neuměla asi ani jednu z těch ryb a pravděpodobně jsem žádnou z nich ani nikdy neochutnala, ale líbí se mi, jak je to tu takový živý.. skoro jako ve zverimexu, akorát s tím rozdílem, že většinou ti teda rybičky z akvárka vyndají, ale domů si je odnášíš živý a ne naporcovaný.

 

 

Na řadu přichází zelenina. Tohle kaskádovitý vystavení, to je něco pro můj mě - čím víc, tím líp. Napadlo mě požádat paní, jestli by mi mohla podat ten česnek napravo, že bych si ho chtěla prohlídnout. Určitě by přepadla...

 

 

Někde okolo buňky 140 už to ale začíná trošičku usínat, takže je nám jasné, že je čas jít pyč. Lépe řečeno, je čas se jít někam najíst a ideálně na Pekingskou kachnu!

 

 

Od místního Pekingčana jsme dostali doporučení na dobrou kachnu za dobrou cenu. Je to někde poblíž stanice Yong Anli, ale čínský název si bohužel nepamatuju (není to turistická restaurace, takže anglický ekvivalent nemají). Když vejdeme, trochu váháme, jestli tu skutečně zůstat, protože obsluha je naprosto příšerná, toalety absolutně bez komentáře a když si objednám kolu, tak mi donesou tohle...

 

 

Ceny jsou tu ale opravdu rozumný, takže si asi za 70juanů objednáváme půlku kachny a čínskou sladko-kyselou polívku, známou pod názvem M3. Místo mističky s polívkou nám donesou plnou mísu vařící polívky, která se verzi z Prahy ani trochu nepodobá. Není moc pálivá a chutná víc po masu.. po první lžičce se ušklíbnu, po třetí mi to docela zachutná.  

 

 

Ale ta kachna! Hmm... 

 

Protože ji ani jeden z nás nikdy neměl, nebyli jsme si úplně jistí, jakým způsobem se servíruje a zdali k tomu bude i příloha (nebo bude potřeba doobjednat hranolky, žejo). Kachnu nakonec přinesli pěkně nakrájenou na plátky a k tomu jsme dostali čtyři malý talířky s dalšími ingrediencemi - v jedné misce byli rýžové placky (ve skutečnosti mandarinské placky z mouky), ve druhé jarní cibulka, ve třetí okurky a ve čtvrté něco, co vypadalo jako sojová omáčka, ale chutnalo jako čokoláda. Hmmm, masíčko s čokoládou... (ta omáčka je ve skutečnosti směs ústřicové omáčky, sojovky, omáčky hoisin (nevím), cukru a sezamového oleje).

 

 

Jinak, abych tomu dodala trochu tý štábní kultury, Pekingská kachna se prý krmí asi 65 dní a je jí zakázán pohyb, aby měla hodně podkožního tuku. Pod kůži se jí pak napumpuje vzduch, aby se tuk oddělil od masa a dobře se vypekl. Poté se kachna spaří, potře cukrovým (nebo jiným sladkým) sirupem a strčí se péct do speciální pece.

 

No ňamka, nic nezbylo, fakt...

 

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload