DAY 692

Aktualizace: 22. pro 2020



Co je horší, než když vám někdo první den dovolené ukradne telefon? Jednoznačně to, když si další den zablokujete ten druhý. Brzy ráno mě budí hlas mého muže, který potichu šeptá: "zadej pin". Rozespale diktuji čtyřmístný kód a po těžké práci se převalím na bok. Namísto snění však přijde šťouchanec do zad a další úkol: "zadej šestimístný kód". Na smrt rodiny přísahám, že žádný šestimístný kód nemám a provizorně se optám na stav hodin. Před obličejem mi přistane černá obrazovka telefonu s šesti malými hvězdičkami a v horním rohu svítí 5:50. Bezva, chrámový modlitby ještě ani nezačaly a já stihla vyvraždit celou rodinu.

V oblasti pinů jsem těžký amatér. Když ve výhru neproměním ani jedinou z rafinovaných kombinací 250290, začne mi telefon do dalšího pokusu odměřovat čas. Po méně pravděpodobné vazbě 029025 pak od telefonu dostanu skoro celou hodinu na přemýšlení. Vydáme se na snídani a postupně zvažujeme všechny problémy, které z našeho offline stavu vyplývají. Mezi všemi nás napadají tyto: nemáme jak zarezervovat ubytování, nemáme jak nahlédnout do e-mailu a zkontrolovat zítřejší čas odletu do Phnom Penh, nemáme online mapu pro road trip po jihu, nemáme jak najít půjčovnu motorek a nemáme ani jak si nastavit budík, abychom se mohli zítra probudit do dalšího skvělého rána.

Dojíme tedy rýži, sbalíme batohy a přiznáme vlastní prohru. Trpce ještě vzpomenu na offline mapu, kam jsem si pracně zanášela desítky zajímavých míst, restaurací, kaváren a památek včetně popisků, a zkusím nestydatou kombinaci oblíbených sudých čísel 864200. Nic. Od hotelu si objednáme služby tuk-tuk, protože když když tenhle výlet nešlape, nešlapu s ním. Před odjezdem zkusím ještě jeden pokus a displej přeskočí do zcela nové hlášky "Iphone je uzamčen".


Aha, já netušila, že to má nějaký poslední pokus...


Našemu řidiči chybí dva přední zuby a je to sympaťák. Necháme se vysadit u chrámu enigmatických tváří Bayon a smluvíme se na srazu před královskými terasami. Nasáváme pozitivní sílu dopoledního slunce, když k nám přistoupí mladík z Japonska a požádá o spolupráci s dotazníkem. Po několika minutách lituje, neboť ke každé otázce připisujeme kromě odpovědí i upřesňující poznámky. Když u otázky "podporujete konzervaci památek příspěvky" hrdě zaškrtávám ano a připisuji vysvětlení "zaplatila jsem vstupné", mladík se vzteká, že to teda neplatí.


Další chrám Baphuon se dobře pamatuje. Jako skládačka byl totiž rozebrán na jednotlivé cihličky a o pár století později zase složen do původního tvaru pyramidy. Symbolikou má představovat posvátnou hinduistickou horu Mt. Meru a na jejím vrcholu stojí několik otevřených kamenných dveří. Celá východní zeď pyramidy se pak vlní do tvaru ležícího Buddhy. Parta Američanů slepě civí do zdi a snešťastnou aspektovou slepotou se snaží Buddhu najít. Pokud se Buddha neposadil, zřejmě ho tam hledají dodnes.

Cestou k nedalekým terasám se Honza kochá silnými stromy a se zájmem zastaví cizího průvodce. "Pane, co je to za strom?" Míjíme jeden z mnoha tři sta let starých bavlníků, ale o stromech vlastně až později, teď ještě malé okénko do něčeho temného.


Terrace of Leper King, tedy terasa krále lepry, se výborně hodí do seznamu. Ke včerejší návštěvě královské hrobky pak přidáváme ještě královské krematorium a ze srdce doufám, že příští chrám by mohl být oslavou života a nikoli rozkladu. Stěny chodeb jsou obehnané nekonečnou řadou dalších kamenných tváří, které se narozdíl od předchozí svatyně neroztahují do úsměvu, ale naopak jim zpravidla kusy obličeje chybí. Zbytek je porostlý tmavým mechem, lišejníky, houbami a jiným materiálem, který demonstruje malomocenství za pomoci vrubu času. A protože je ještě brzy odpoledne, vyhovíme chuti na pivo a shrneme si to podstatné:

Já: "Teď pojedeme do toho chrámu, jak byl v Laře Croft s Andželínou Džolíjovou."

Honza, stále na vlastní vlně: "Za telefon z druhý ruky nedám víc jak sto padesát doláčů!"


A tak nasedáme do vozu a necháváme se převézt do předposledního chrámu, který už minimálně způlky patří přírodě a z té druhé člověku.


Jen co vejdu, spatřím obrovský strom s dutým kmenem. Než však stačím pohledem přejet až k jeho špičce, dovnitř se cpe peroxidová dáma. Kvízová otázka - kdo jediný chce fotku ve stromu tak moc, že se v něm šprajcne? Da! A druhá kvízová otázka - kdo jediný tvoří fronty, neumí šeptat, sobecky se roztahuje s deštníkem a nikdy - opakuji NIKDY - neudělá chybu v outfitu s volánky? Ach ano, dobrého po málu, ale špatného vždy jen po kilech s Číňany!


Za první zatáčkou se s Honzou jeden druhému ztratíme, takže pátrání pokračuje na vlastní pěst. Chrám projdu napoprvé provizorně, napodruhé důkladněji a napotřetí už zvládám kormidlovat v tajných chodbičkách bez mas Číňanů. Objevuji sílu a pevnost nadzemních kořenů a jsem svědkem několika zvláštních projevů fascinace. Mladý pár stojí u jednoho z mnoha kořenových systémů a impozantní mocnost přírody si měří s vážným odstupem. Po dobré minutě to chlapci nedá a směrem k dívce, která se kochá tím samým, vážně prohodí: "Tyjo, vidíš ten kořen...?"


Díky filmu Tomb Rider má chrám několik ověřených míst k focení. U nich se ale pochopitelně tvoří fronty hustější než na předpremiéru posledního Star Treku. Klasikou jsou pak tyto výjevy: kořenový systém objímající rohy chrámů, kořenový systém zatlačující kámen do země, kořenový systém zarůstající vchody a kořenový systém rozkládající střechy.

A na těch stromech nesmí chybět red ants, vyhlášená pochoutka v místním jídelníčku s hmyzem.


Ne snad, že bychom se po dosavadních nehodách báli talíře mravenců, ale k pozdnímu obědu volíme naprosto nezajímavý pokrm. Jako dezert si pak pokládáme další klíčovou otázku - odkud budeme pozorovat západ slunce? Navrhuji několik variant, zkušený řidič tuk-tuku však kvílí "oh no go, chinese everywhere". Jeho argument přijímám a západ slunce nad korunami stromů nakonec ani nedokoukáme.

Namísto toho si s řidičem otevřeme plechovku piva a potvrdíme si, že Kambodžani (mimo jednu zásadní výjimku) jsou vřelý a laskavý jihoasijský národ. Koupíme záchranný telefon a na zítřek si nařizujeme jediné: porazit smůlu a budík na 5:50!




GALLERY


2 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

DAY 694

DAY 693

DAY 691