DAY 461

Aktualizace: 22. pro 2020


Zvenku fuj, zevnitř huj. Zadala sem si prolézt skrytý hutongský poklady a musím říct, že to je na městě vůbec to nejlepší. Na šestý pád skloňovaný hutong je teda o kom o čem, o neočekávaných oázách šarmu.

Tak za prvý, šarmantní Vietnamská restaurace SUSU je skrytá v bezvýznamným hutongu, na který nenarazí nikdo náhodně. Žádná reklama, žádný nápisy, prostě jen dveře do běžnýho hutongskýho domku, od kterýho zvenku nečekáš nic víc... nic moc, vlastně nic.


Restaurace stojí na slepým konci ulice Qianliang Alley a uvnitř hutongskýho domečku se rozprostírá klasický vnitřní dvorek a vzrostlý strom (u každého kusu zeleně tu dělám hluboký nádech), a od něhož vedou schody na horní terasu. V obklíčení hutongských střech, s výborným jídlem a silným mojitem pro veselý dopoledne... jo, to pekně prosím ještě dvakrát!


Další revír překvapivě šarmantního hutongu nacházím cestou k Miaoying Dagoba, což je bílá stupa, co si ji už navždy budu nesprávně zaměňovat s dagobou v Beihai Park. Nezneklidňuje mě přitom ani zřejmý nesoulad, že jednou je dagoba vyfocená na kopečku v parku a jednou je obehnaná hutongským sídlištěm uvnitř města. Dneska je to každopádně poprvý, co se rozhodnu uznat, že dagoby jsou prostě dvě a vydám se tu ne-beihaiskou najít při svý obchůzce oblastí Xicheng.

Začínám xichengským Xidan, na kterým stojí největší kulturní náměstí Culture Square. Bohužel na náměstí je momentálně jen kultura lopaty, betonu a čtyřproudý dopravní tepny. Jediný, co z náměstí po vybagrování zůstalo, je malovaná brána paifang. Konečně už vím, že každá brána trojího členění představuje druhý stupeň městskýho členění. A asi proto se paifang vyskytujou po celým světě jakožto symboly vstupu do chinatowns.


Od Xidanskýho okrsku se cournu přes bludiště hutongských zákoutí do Lingjing Hutong, který je nepřehlednou motanicí ulic, uliček a slepých ramen. Jak už to bývá, končím cizím lidem na dvorku. Potkám chlapečka hoblujícího plastovými kolečky od motorky chodník a hejno cvičených holubů, kteří mě při přiblížení k chlapci napadnou.


Cestou k dagobě se pak naposledy zastavuju ještě u zapadlýho Guangji Temple, co jsem ho v minulosti již několikrát z neznámých pohnutek ignorovala. Cedule přitom říká, že se jedná o jeden z nejznámějších buddhistických chrámů (lomeno pagod) v Pekingu. A jako, moc hezký.


Miaoying Dagoba je obehnaná červenou zdí a na jedné ze střech okolních hutongskýho domků si objednávám svý první špinavý kafe.


Aby nedošlo k mýlce, špinavý kafe je prý dvojitýho ristretto se studeným mlíkem. Prostě dirty coffee, během jehož požívání se učím, že dagoba je učiněný stařec pekingských památek. Sahá totiž až do 6.st dynastie Yuán, tedy do doby, kdy Číně velel mongol Kublai Khan.


Šarmantní.. ten výhled.




GALLERY


5 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

DAY 616

DAY 464

DAY 342