DAY 433

Aktualizace: 22. pro 2020


Zaha Hadid naprojektovala designovou budovu DDP (ne DPP), což je v plným znění Dongdaemun Design Plaza. Ta se různě vlní a tvoří objekt organickýho tvaru bez ostrejch hran. V místech, kde pak tvoří úžiny, musela Zaha použít děsně moc unikátně vytvořenejch dílů, co měli tu správnou velikost a zakřivení, což rozhodně nebyla nejjednodušší a nejlevněší varianta projektu.

A přitom taková blbost...


Před budovou stojí kromě Korejců a stěžní s vlajkami taky dvě výrazný, na pláty rozštěpený sochy. Nemůžu o nich najít žádnej suchej, natož fun fact, takže tu máme prostě sochu ženy vetřelce a sochu ženy v rozseku.


Víc než zvenku mě budova baví zevnitř a rozhodně to bude i tím, že mi zase přimrzl kabát k podbradku. Vnitřek budovy je z bílýho plastu evokujícího experimentální prostory laboratoře, dlouhých točitých chodeb a dřevěnýho vícepatrovýho schodiště - to všechno pochopitelně bez ostrý hrany, kterejm se Zada Hadid vyhýbá jak had.

Takovej střízlivej design budoucnosti.


V National Museum of Modern Art, co stojí někde ve vzdáleným poli a vedle Disnelandu, je teď v zimě úplně prázdno. A mimochodem, znáte to, jak se po ulicích rozvaluje veřejná venkovní tělocvična? Necvičící Asijec, mrtvej Asijec.


Budova moderního umění je velkorysá pevnost. Přecházíme zahradu skulptur, doprovázeni vrzavým zvukem sochy z plechu.


Stříňky zadáčo, vstup zadáčo, ale vše v Korejštině. Hlavním vchodem se jde k točitý věži z televizí, co jsou vypnutý. Asi došla šťáva. A popisek, co je výjimečně k dispozici v angličtině, si nepamatuju. Tak přepnem a teletočem vystoupáme do prvního patra.


Tady je hlavní výstava Cracks in the concrete, ve který jde o to, že tímto uměním zprostředkovaný "praskliny" nabízí úplně jiný vidění světa, než na který jsme stereotypně zvyklí. Já teda tak nějak myslela, že to dělá svým způsobem všechno umění, ale je mi jasný, že jsem to asi dobře necrackla.


V druhým patře mrtvo. A zejtra domů.





GALLERY



2 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

FOLLOW