DAY 148

Aktualizace: 11. lis 2020


Na mé půlroční výročí s Asií připadl speciální svátek - festival oprašování hrobek neboli Tomb sweaping festival. Přestože neočekávám dramatické tryzny, pro jistotu volím černý outfit a vážnost. Vystuju u Pok Fu Lam Cemetary, což je smíšený východo-západní hřbitov, terasovitě řešený a silnicí půlený vedví. Před ním se již shlukují celé zástupy rodin a prodavač hřbitovního kvítí. Ten má taky černý outfit, ale možná ještě o něco černější humor.


V čínštině se tomu říká Qing Ming Festival (doslovným překladem čistý a jasný) a pozůstalí v tento den pořádají opravdu hromadný exodus na hřbitovy v kopcích. S sebou mají cif, kartáč, smeták, hadřík, zapalovač a jídlo pro sebe, rodinu + zesnulého. Jako dušičky to přitom úplně není, protože hlavní ingrediencí "festivalu" není jen vzpomínání a uctění památky zesnulého, ale jeho uctění za účelem žádosti o ochranu. Tedy, velmi praktické.


Prvně se člověk musí uklonit, a pak se pustí do úklidu špíny a oprašování pamětní desky. To čištění značí, že mrtví zůstávají v živých vzpomínkách, tedy vlastně jde doslova o "oprašování vzpomínek".


Tenhle hřbitov (ostatně jako všechny), je vystavený striktně podle feng-shui, tedy tak, aby se co možná nejlépe uvolňovala energie a duše zemřelého se nezasekla někde na rohu. Půdorysem se jedná o monumentální amfiteátr z hrobek, přes který musí člověk sem tam přeskočit, v horším případě přejít po hrobě. Ano, přiznávám, pošlapala jsem několik cizích hrobů. 


Zeshora vypadá hřbitov asi takhle. Z jednotlivých pater, teras, je krásný výhled do zátoky a řekla bych, že jde o veskrze příjemný místo pro odpočinek (i věčný).


Není to přitom tak, že by rodina během "festivalu" chvatně položila kytku, zapálila svíčku a oprášila hrob, ale většinou se tu ještě nají a spálí pár věcí. Totiž, pálení papírových atrap, je způsob komunikace -vlastně pošta- mezi světy. Pálí se atrapy aut, domů (vždy se sluhou uvnitř), větráků, kosmetiky, notebooků, peněz, oblíbených pokrmů, večerních šatů nebo společenských her. To proto, aby mrtví dostali v posmrtým životě věci, který možná neměli v tomhle. A aby měli z čeho na onom světě platit daně a mít co na sebe, až budou slavit další nedožitý narozeniny.


Co se pak toho jídla týče, festival je součástí, resp. vyplývá z tzv. Cold Food Festival (tady je všechno jeden velkej festival). A ten vychází ze starodávný tradice o rozdělávání ohně, která praví: když už nemáš k rozdělávání ohně vhodný zimní dřevo, ale ještě není k dispozici vhodný jarní dřevo, tak vzniká mezidobí bez ohně a ty si předvař. A tak se tu na hrobech jedí studený kuřata.


A vzpomíná a rozjímá, asi o životě a o smrti.





GALLERY


2 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

FOLLOW