DAY 1048

Aktualizace: 22. pro 2020



Konečně místo s vláhou od Mekongu. Navíc jen pár desítek kilometrů jižně, při moři a s plejádou vil. Dřív, když se tady tomu ještě říkalo Kočinčína, těžilo pobřežní město Vúng Táu z tanečního průmyslu. Netuším, jestli je tím myšlen tradiční tanec s vějířkem před obličejem nebo vějířkem z roztažených nohou, jisté ale zůstává, že uvolněnou atmosféru mělo město i během války. To se pak totiž stalo oblíbenou destinací pro tzv. R&R opušťáky, tedy rekreaci a odpočinek vojáků. A tenhle relaxační potenciál zůstal městu dodnes, bez ohledu na to, že už netěží z tance, ale ropy a zemního plynu. Ikdyž, ne každé město vás přivítá discem v kostele pána Ježíše Krista.


K dobru jihu se taky připočítává bezpečná jízda, která nahrazuje kuriozitu manéže na severu. Každý se tu může svobodně rozhodnout, zda bude dodržovat bezpečné rozestupy a zda se zúčastní závodu na dráze s překážkami. Ubylo řidičů, co do vozovky spouští mikrovlny. Ubylo potenciálně uvolněných stromků, přivázaných za pasy řidičů tkaničkou na mašličku. Ubylo třímetrových tyčí ve zpocených dlaní a kabelů, šlehající vzduchem jako dopravní biče. Místo toho přibylo jásání nad přejížděním z pruhu do pruhu a dvou zastávek k temnému jezeru a bezejmennému chrámu. Do ruky pivo a hůl, do bloku zápis, že zmínku o nich můžu vynechat...


Při vjezdu do města Vúng Tau stojí přístav a trh. Na trhu, mísící vůně rybích vnitřností a bylin, čučím na drůbež. Chci totiž uvěřit, že to v kleci je oblastní plemeno Kočinčíny, zvaný kočinka, o kterým web slepičář.cz tvrdí, že je na pokraji vymření. Jenže, jakožto nejtěžší a největší slípka ten kohout prostě nevypadá. A to ani přes slzy, který mi do očí vhání nedýchatelný odér, že by to uhasilo svíčku. Nechávám Honzu, ať si do bezvědomí fotí porcování ryb, sama se vydávám na start, kde to jakž takž voní kytkami. Jedla bych bagetu a nechala na pokoji rozdat karty, jenže...


Musíme stihnout ptačí pohled na město. Francouzský maják na kopci -stále plně v provozu- nabízí podívanou na nečekaně rozlehlé město. Uznávám, že tohle je lepší než plánovaná návštěva muzea velryb.


Ubytování v apartmánu s výhledem na moře se nekoná. Balkon nám halí tlustá vrstva holubího trusu za zaseknutými dveřmi. Voláme slečnu z recepce a čekáme, že až spatří náš výraz, uvolní nejen kličku, ale i lepší pokoj. Jenže, slečna má pokoj maximálně sváteční, a to v duši. Nereaguje ani na můj pohled přibitý k černým vlasům na posteli, který kdybych skoulela, vzniko by z nich menší Pluto.


Všechno stranou, přichází záhada domu č.30. Milla naked Pub, pracně vyhledaná restaurace s terasou zmizela. Kroužíme ulicí zepředu dozadu, prosíme o pomoc kolemjdoucí, vrátné i cizince a odmítáme přijmout fakt, že č.30 je ta díra v zemi mezi čísly 29. a 31. Já zase odmítám vejít do jedné z rybích restaurací, takže končíme v podivném podniku se dvěma Rusy. K salátu se zálivkou z tisíce ostrovů musíme poslouchat Scorpions. Ještě štěstí, že tahle zatím nebyla štědrovečerní.

Zabijeme švába a jde se spát.


VIEANOCE


Na vientamský Vánoce jíme zásadně pizzu. Ale to až později, v Saigonu, teď na kopec za Ježíšem. Dostat se útlým trupem sochy Krista až do jeho paží je celkem výzva. Celá pocuchaná nakonec vykukuju z jeho široce rozevřený náruče a z předloktí shlížím na hezké město pod sebou. Skoro, zdá se mi, to ani nevypadá jako typický Vietnam.


Cestu z Vung Tau si pochopitelně užíváme. Držíme se nížin a četných toků. Zastavujeme pod mosty, protože na ty je Honza podivně fixovaný, sledujeme výlov pneumatik, solná jezera, nakládku klád... prostě děláme vše pro to, aby bylo Saigonu co nejmíň. Resp. maximálně do půllitru.


Půllitr si dáváme povinně v jednom z tematických podniků Cong, oblepených propagandistickými plakáty a s personálem v uniformách komunistického odboje. Už nikam nespěcháme a dokonce dochází i k usmíření s půjčovnou motorek. Vánoční náladu stvrzuji převlečením do svátečního, tj. trička, co jsme ho na sobě měla teprv dvakrát. Honza vyráží vybrat peníze a já mám dost času na rozmyšlení toho nejdůležitějšího. Mám si dát zas tu salámovou?






GALLERY


10 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

DAY 1046

DAY 1044

DAY 384