DAY 090

Aktualizace: 11. pro 2020


Pod Lví skálou a nedaleko Diamantový hory se nachází buddhistická oáza klidu. Ženský klášter, který byl sice vystavěný až někdy během 20.století, ale přesně podle postupů a tradic dynastie Tang. Z toho důvodu působí klášter jako skutečná historická monumenta a člověk má pocit, že se posunul o nějakých 13 století nazpět. Používají se tu jenom přírodní materiály, haly jsou sestavený bez jedinýho hřebíku a klíčových dřevem je tu cypriš. Chi Lin Monastery je tak jedním z opravdu mála moderních staveb, vystavěných přísně podle starých metod.


Prostě takovej z ruchu města vytrženej chillin.


Navzdory množství lidí je tu navíc překvapivý ticho. V klášteře vládne nekompromisní zákaz focení božstev a za security o 10 členech by se podle mě nemusel stydět samotnej Kreml. Ačkoli nás tedy na každém rohu stíhá minimálně jeden hlídač a musíme se neustále podřizovat cedulím typu "DON´T STAY" a o několik metrů dál zas "DON´T GO", je to tu fajn.


Komplex má dvě vnitřní nádvoří, přičemž na prvním hraje uklidňující chrámová hudba. Sice to jde z repráků, ale nějak to funguje a řekla bych, že mě tohle místo celkem bere. Možná to bude i tím, že už zase o něco líp rozumím důvodu, proč se říká, že Hong Kong je místem koncentrovanýho spojení starýho a moderního.


Na druhý straně kláštera je krásná zahrada Nan Lian Garden, s pagodou a svítivě oranžovým můstkem. Nevím proč, ale na můstek nesmíš, stejně jako nesmíš do jednotlivých částí parku. Vážně, na nesmyslný zákazy jsou tu experti. Nicméně jsem ráda, že si můžu udělat pomyslnej ☑, protože tenhle výjev vídám pokaždý, když mám před sebou svojí oblíbenou knížku - přebal průvodce Lonely Planet. 


Říkáme si, že když se mraky rozpustily, bylo by fajn navštívit ještě nedaleký chrám Wong Tai Sin Temple, známý také pod stručným názvem Sik Sik Yuen Wong Tai Sin Temple (já si samozřejmě pamatuju tenhle delší název, je to víc cool).


Když vyjdeme první schody, ocitáme se v přecpaný hale, kde jsou dvě dlouze se táhnoucí postranní uličky, plný prosklených buněk. Na ceduli při vstupu do haly stojí, že jsme vstoupili do Tung Wang Group Hospitals. Kde je jako můj Sik Sik Yuen Wong Tai Sin Temple, jehož dlouhý název pomalu zapomínám?


Tohle jsou věštecký buňky? A navíc jako oficiální součást zdravotnickýho systému?


Abych byla úplně přesná, nejedná se tu o fortunetelling, tj. věštectví, ale soothsaying, tedy jasnovidectví, přičemž základ slova (sooth) znamená "utišení". Podle mě v tom moc rozdíl není, protože obojí parazituje na tom samým - na víře, že někdo může předpovídat budoucnost, ale teoretický rozdíl tu je..


Jasnovidectví je totiž založený na tom, že predikace jsou vyvozovány odhalováním nějakých náboženských pravd a principů vyšší moci. Jinými slovy z určitý náboženský mytologie. Každý vykladač je tu tedy tzv. orakl, tj. osoba, která nabízí  proroctví o budoucnosti inspirované bohy a jejich příběhy. Každý jasnovidecký "pracovník" tak musí být znalcem čínský tradice náboženství. Prostě čínská Pythie z Dephi.


V daný moment úplně nechápu, co přesně na papírcích stojí a podle jaký logiky věštectví funguje, takže jenom fascinovaně čučím a nedává mi to za mák smysl. Jak následně zjišťuju, z oněch celkových 201 stánků nabízí 161 stánků "klasické" jasnovidectví, a 40 stánků je zaměřeno na interpretaci budoucnosti v souvislosti s praktikami prováděnými v chrámu Sik Sik. Ale nebudu předbíhat, že? Tam jsme ještě ani nedorazili..


Říká se, že tenhle chrám je jeden z nejrušnějších v Hong Kongu. Dochází mi taky, že spojení s místní nemocniční praxí jasnovidců má ještě jednu rovinu. Hlavní bůh tohoto chrámu je totiž Wong, který umí léčit nemocný nebo umírající. Lidi do chrámu tudíž chodí na jakousi "preventivní prohlídku" nebo v čase, kdy u nich už nemoc propukla.


Zajímavý taky je, že to není monoteistický chrám, ale kloubí buddhismus, konfucianismus, taoismus a možná ještě nějakej jinej ismus. Prostě chodí sem všichni, kdo se bojí o svý zdraví nebo ti, kdo se jaksi nacházejí na životním rozcestí a chtějí, aby jim pomocí praktiky kau cim byla předpovězena budoucnost. A pak můžou při špatně zvoleným řešení vždycky namítnout, že "ale Wong říkal..."


No, tuhle kau cim modlíci praktiku vidím prvně a spočívá v tom, že člověk dostane bambusový kalíšek a v něm má 100 plochých bambusových tyček (dlouhých jako čínský hůlky), tj. fortune telling sticks. Ty jsou očíslované a každý číslo koresponduje s určitou filosofickou ideou, resp. interpretuje nějakou čínskou lidovou nebo náboženskou tradici. A v praxi...


Člověk si vezme kalíšek , vznese si sám pro sebe otázku, poslušně si klekne a začne kalíškem jako magor chrastit tak, aby mu z toho nějaká tyčinka vypadla. Jakmile tyčinka vypadne, chrastící si číslo zapíše na růžový papírek a pokračuje do té doby, dokud není papírek zaplněný. No a ten papírek pak odnese právě do jednoho z oněch 40 stánků a nechá si vyložit, co to znamená.


Za tuto interpetaci jsem vážně ráda, protože jsem už nechápala, že je tady každej tak nešikovnej. Říkala sem si, "boha jeho, tak to tak nenakláněj ty káčo, ať to furt nemusíš sbírat." Jedna dáma se dokonce do svýho mánickýho chrastění opřela natolik, že během pár vteřin neměla v kalíšku jedinou tyčku - prostě je všechny najednou vychrastila ven. Zajímalo by mě, jestli si vypsala všech sto čísel pěkně na papírek, ale myslím, že asi ne. Že tohle samozřejmě neplatí, tohle byla náhoda a ne osud. A osud, ten v jasnovidectví určitě neplatí...


Pozoruju šedovlasou paní, která byla ze všech nejzapálenější a který by se bez přehánění mohlo říkat ukláněcí mlátička. Do uklánění se ponořila s takovou vervou, že pokaždý, když hlavu odlepila od sedáku, měla na čele červený otisk. Klaněla se neuvěřitelných 40 minut! Nechci být skeptická, ale řekla bych, že tady už nemoc asi propukla...





GALLERY


9 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

FOLLOW