DAY 053

Aktualizace: 11. pro 2020


Říkám Honzovi, že na Causway Bay není nic k vidění, že půjdeme do muzea historie. Na oplátku dostanu jeho oblíbený proti argument o pěkným počasí. A bohužel, proti diktátu hezkýho počasí nemůžu nic namítnout. Takže, oblast Causway Bay je nejvýchodnější a nejlidnatější částí, kterou jsme na ostrově doposud navštívili. Wiki říká, že nájem je v týhle části města vůbec nejdražší na světě - už podruhý dokonce trumfnul 5th Avenue. Prý muzeum historie, taková blbost.


Na davy lidí narážíme hned po výstupu u obrovskýho nákupního centra s japonsku a korejskou módou SOGO. Na červenou to sice vypadá celkem nenápadně...


.. ale jakmile padne zelená, začnou se lidi valit přes přechod, nebo dokonce jeden přes druhýho a není skoro možný dohlídnout, kde ten lidskej štrůdl končí. Klíčový slova při přecházení jsou:


1) uhni

2) kam čumíš

3) pardon

4) blbý děcko

4) mám zapnutej batoh?

5) dělej, už to bliká

6) honzooo?


Po nejvyčerpávavějším přechodu ve svým životě dostanu hlad. Volba padá na restauraci s Michelinskou hvězdou, která se jmenuje Ho Hung Kee a která údajně připravuje vynikající nudle podle starého rodinného receptu ze 40let. A vůbec, ten mekáč se prostě nedá jít pořád dokola, takže je rozhodnuto. Vybírám poctivě.


Protože se Honza odmítá fotit u jídla, mám na kartě nápadně moc fotek, který zachycují, jak se mlsně láduju. Je fakt, že většina lidí se fotí před jídlem, ale mně to náramně sluší i v případě, kdy mi visí nudle u pusy. A že ty nudle byly skutečně vynikající!


Po vydařeným obědě by bylo fajn, abychom ještě protáhli kostru, a tak se jdeme mrknout k místnímu Time Square. Přiznávám, že mi chvíli trvá (asi ještě zpracovávám ty nudle), než mi dojde, proč se tomu tady tak říká. Resp. tohle místo vděčí svýmu jménu asi hlavně kvůli hodinám na hlavní budově, ale nebyl by to Hong Kong, aby se to nepojalo koncentrovaněji. Čas je tu tak všude kolem, a to včetně billbordů a obchodů Pátka, Tudora, Cartiera a dalších. A to mi ani nedošlo, kolik je hodin!


Musíme dál na křižovatku Hennessy a Canal Road, pod most, kde odhalíme několik malých modliteben. Říká se tomu villain hitting (řekněme čarodějnický svatostánky) a funkce těchto míst je jasná - místní starý dámy, čarodějky, tu za peníze nabízejí možnost proklít vašeho osobního nepřítele. Tak si hned stoupnu do řady a na lísteček vypisuju matikářku ze základky a prolhanou Jenny z Pekingu.


Démonický čarodějky se přitom brání, že z pohledu yin yang dělají vlastně něco dobrého pro svého klienta, tedy vyrovnávají zlo. Trochu zvrhlý zlo zlem, klín klínem... ale zase když si vzpomenu na ty hodiny matiky.


Folklórní mytologie tvrdí, že nejpodstatnější je tenhle rituál na Jingzhé, což je období, kdy se slunce nachází v konkrétní délce (345°). To nevím, co přesně znamená, ale délka spadá přibližně do období mezi 5 - 20 dubnem. V tomhle období se totiž budí po zimním spánku zvířata a začíná být teplo - což je nebezpečný, protože se taky probouzí bílý tygr a chce lovit vesničany. A protože žádný hongkonžský vesničan není blbý, klid si zajišťoval obětí prasete, jehož krví potíral papír s tygrem.


Současná praxe je nicméně trochu zjednodušená. Bílý tygr bývá nejčastěji boss nebo manželka tvýho milence, která dělá zlo a ty máš samozřejmě svatý právo je potrestat. Čarodějnici tedy přineseš buď papír vytvarovaný do lidský siluety nebo nějaký podrobnější informace o proklínaným člověku. Stará "dáma" potom daný papír vezme do jedný ruky, do druhý čapne botu a ten papír botou zmlátí (to myslím jako vážně). A pak ho ještě spálí. Asi proto, aby po sobě nezanechali žádný stopy.


Hustý!




GALLERY


5 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

FOLLOW