DAY 027


Když už mám za sebou antique market, tak by to chtělo taky nějakej místní food market. Volba padla na Sanyuanli, protože je to místo, kde se dá údajně sehnat ta nejlepší zelenina v Pekingu.


Napadlo mě požádat paní, jestli by mi mohla podat ten česnek napravo, že bych si ho chtěla prohlídnout.


Od místního Pekingčana jsme dostali doporučení na dobrou kachnu za slušnou cenu. Když vejdeme, trochu zaváháme, jestli skutečně zůstat. Obsluha nás od pohledu nesnáší a když si objednám kolu, tak tohle. Bez citrónku?


Objednáváme půlku kachny a čínskou sladko-kyselou polívku, v našem kraji známou jako M3. Místo misky nám donesou lavor vařící polívky, která se verzi z Prahy ani trochu nepodobá. Není moc pálivá a chutná víc po masu. Po první lžičce se ušklíbnu, po třetí mi to docela zachutná.


Protože ani jeden z nás pekingskou kachnu nikdy neměl, nebyli jsme si úplně jistí, jakým způsobem se servíruje a jestli k tomu bude i příloha (nebo budem muset doobjednat hranolky). Kachnu nakonec přinesli nakrájenou na plátky a k tomu jsme dostali čtyři malý talířky s ingrediencemi - v jedný misce byly rýžový placky, ve druhý jarní cibulka, ve třetí okurky a ve čtvrtý něco, co vypadalo jako sojová omáčka, ale chutnalo jako čokoláda. Hmmm, masíčko s čokoládou.


Jinak, pekingská kachna se krmí asi 65 dní a je jí zakázán pohyb, aby měla hodně podkožního tuku. Pod kůži se jí pak napumpuje vzduch, aby se tuk oddělil od masa a dobře se vypekl. Poté se kachna spaří, potře cukrovým (nebo jiným sladkým) sirupem a strčí se péct do speciální pece. Mňam.




GALLERY












0 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

FOLLOW